Překlady z/do rumunštiny

Rumunština je typickým románským jazykem. Hovoří s ní asi 25 milionů lidí. Původně území Rumunska obývali Dákové. Ti byli vyhnáni Římany po obsazení země a začala se používat latina. O několik století později se oblast Rumunska značně izolovala, Římané ztratili svoji nadvládu a jazyk byl jen málo ovlivňován jinými románskými jazyky. Dá se říci, že se zde vytvářela samostatná větev latiny a rumunštiny.

Velký vliv na rumunštinu mělo 7. – 10. století, kdy se formovala Byzantská říše, a docházelo ke kontaktům se slovanskými kmeny. Romanizace jazyka a kultury je poprvé evidentní až v 18. století v liturgických textech mnichů. Rumunština nebyla ovlivněna římskokatolickou, ale pravoslavnou kulturou. Zároveň se projevil velký vliv turečtiny a později i slovanské kultury.

Vliv dáčtiny – tedy jazyka Dáků je malý, dá se vysledovat asi u 300 slov. Větší vliv měl Balkán, kdy splynutí dativu a genitivu nebo určitý člen jsou patrnými znaky převzetí z jiných balkánských jazyků. Velkou mírou ovlivnila jazyk staroslověnština. Používala se při bohoslužbách a mluvilo jí obyvatelstvo. Další vliv měla bulharština, srbština a ukrajinština, což jsou nedaleké země.

V podstatě dnes existují čtyři rumunské jazyky, ale jen dva mají písemnou podobu – rumunština a makedorumunština. Meglenorumunština a istrorumunština mají pouze hovorovou podobu.

Rumunština má 3 rody, 2 čísla a 5 pádů. Určitý člen se připojuje na konec jména a nikoliv před slovo jako u ostatních románských jazyků. Nejstarší psaný text v rumunštině pochází z roku 1521, ale zmínka o starém románském jazyku, jakým se tehdy mluvilo na Balkánu, je již ze 6. století.

Překlady rumunštiny mají svůj vlastní charakter a trochu připomínají italštinu. Mají totiž některá písmena shodná.