Překlady z/do maďarštiny

Maďarština patří k ugrofinské jazykové skupině. Tímto jazykem, který se znatelně odlišuje od slovanských jazyků, mluví asi 13 milionů lidí v Maďarsku a několik menšin v Srbsku, Slovensku, na Ukrajině, v Rakousku, Rumunsku, Slovinsku a Chorvatsku. Často se porovnává s finštinou a estonštinou, ale její příbuznost je malá a mluvčí si navzájem nerozumějí. Zajímavá je spíše příbuznost s Chanty a Mansiji, kteří jsou původními obyvateli Sibiře.

Známým obdobím rozkvětu maďarštiny bylo období Rakousko-Uherska. Ale ugrofinská skupina jazyků se vyčlenila již asi 3000 let před naším letopočtem. O cca 1000 let později se však Ugrijci oddělili a odstěhovali na jih od Uralu. Tam ovlivnili perštinu. Poté začali kočovat a ještě více se mezi nimi prohloubily rozdíly. Oddělili se Vogulové a Osťakové, kteří odešli na sever a ostatní byli ovlivňováni íránskými národy – Sarmaty, Alany a Skythy. Toto soužití trvalo asi 500 let. Z důvodu postupu altajských kmenů, došlo k další migraci.

Předci Maďarů se stali součástí Levédie jako národ Onogurů. Magyar se z té doby objevuje v překladu jako muž, který mluví. Ale výklady původu tohoto slova jsou různé. První písemná zmínka, kde se objevuje výraz ungri, se datuje do roku 843. V 9. století odcházejí Maďaři do oblasti mezi Dněprem a Dněstrem a pak dále do Karpat.

Až v 10. století se Maďaři usadili u Dunaje. V roce 1000 zakládá Štěpán Uherské království. Vzájemně začaly jazyk ovlivňovat další jazykové skupiny – například Němci a Rumuni. Velký vliv měla latina, protože byla používána jako úřední jazyk. První texty v maďarštině se objevují ve 13. století a v roce 1430 je přeložena do maďarštiny Bible. Překlady maďarštiny jsou díky poloze a vzájemným kontaktům poměrně časté. Nicméně slovanské jazyky mají jinou gramatiku i výslovnost.