Cena za NS (vč. DPH)
Cena za NS (vč. DPH)
Cena za hodinu (vč. DPH)
Bosenský jazyk vychází ze srbochorvatštiny a je vlastně jeho jazykovou odnoží. Původem patří do východohercegovského štokavského nářečí. Hovoří jím kolem 2,5 milionu lidí. Zajímavostí tohoto jazyka je pojmenování – údajně by správně měl být nazván bosňáčtinou, protože takto byl nazýván i celý národ.
Teprve v posledních letech dochází k přesné kodifikaci jazyka. Problémem je blízkost srbského a chorvatského jazyka, která se velmi těžce diferencuje. Problémy mají nejen učitelé, ale dokonce i sdělovací prostředky, takže často bývají užívány nespisovné výrazy přenesené z obou cizích jazyků.
Velmi zvláštně pak vypadá bosenská abeceda z 15. století v porovnání s latinkou a arabským písmem:
Právě psaný text je na bosenštině velmi zajímavý. Staré kulturní památky jsou psané hlaholicí, která se nazývá glagoljica. Moderní abeceda se zase nazývá bosenčicí – tedy bosenčica. Jedná se o specifický typ cyrilice, který byl vytvořen takzavným begovským písmem – tedy begonko pismo a nejstarší takto psanou památkou je Humačka ploča z 10. století. Také existuje literatura alhamijado, což je na slovanskou abecedu upravené arabské písmo. Postupně však od doby Rakouska-Uherska převládla latinka.
Bosenština je tedy zvláštní jazyk, který stále hledá svoji identitu. Stále se vyvíjí a hledá svoji přesnou gramatiku, aby se odlišil od vlivů srbochorvatštiny a překlady bosenštině mohou vypadat jako srbština nebo chorvatština.
